Nejen zámořské obecenstvo si libuje v nejrůznějších řebříčcích, které jmenují kupříkladu 10 nejlepších gólmanů ligy, útočníků, defenzivních centrů... a tak by se dalo pokračovat skutečně dlouho. Letní měsíce pak k sestavování těchto rubrik doslova vybízejí, jelikož je z čeho vybírat. Toho si je vědoma i internetová mutace kanadského magazínu The Hockey News, kde se rozhodli k sestavení žebříčku deseti nejhorších smluv, které se toto léto zrodily.

OLLI JOKINEN, WINNIPEG JETS – 2 roky za 9 milionů

Finský veterán sice splňuje požadavek Jets na urostlého centra, který umí sbírat body. Avšak Winnipeg za jeho služby bude platit o 50% více než Calgary, kde působil v posledních letech. Jokinen navíc neukazoval, že si finanční polepšení zaslouží.

Nasbíral 61 bodů, tedy o 7 více než před rokem, ovšem pokud k tomu přičteme, že mu v prosinci bude 34 let, nejeví se plat 4,5 milionů dolarů zrovna nejvýhodněji.

JONAS GUSTAVSSON, DETROIT RED WINGS – 2 roky za 3 miliony

Postrach evropských střelců svou pověst v zámoří nestvrdil. V Torontu nijak nepřesvědčil a často ho navíc srážela zranění. I přes tyto skutečnosti se ho rozhodli angažovat Red Wings, kde by měl dělat dvojku Jimmymu Howardovi.

Ovšem je to rozumné? Švédský gólman se za 107 zápasů v NHL nedokázal dostat nad 90% úspěšnost zákroku a v průměru pouštěl u Maple Leafs téměř tři branky za zápas. To není zrovna snový gólman číslo dvě, pokud na pozici jedničky působí gólman, který mezi absolutní špičku ligy zatím nepatří.

MICHAEL HALEY, NEW YORK RANGERS – 2 roky za 1,5 milionu; KRYS BARCH, NEW JERSEY DEVILS – 2 roky za 1,5 milionu

Možná trochu kontroverzní volba THN. Oba důrazní útočníci budou pobírat rozumný plat a uplatnění v týmu si zajisté najdou, trnem v oku kanadského magazínu je délka smluv. U podobných hráčů je totiž standardním postupem smlouva pouze na jeden rok.

Tak že by byl o oba takový zájem, který donutil oba celky Atlantické divize si je raději pojistit a zároveň dát hráči jistotu dalším rokem smlouvy? Další věcí, na kterou magazín poukazuje, je fakt, že budoucí člen Síně slávy Jaromír Jágr, musel podepsat jen na rok, jelikož delší kontrakt mu nikdo dát nechtěl, zatímco těmto ano.

BRANDON PRUST, MONTREAL CANADIENS – 4 roky za 10 milionů

Další řízný hoch na tomto seznamu, ovšem tento umí přidat více z hokejové učebnice. Canadiens potřebovali do kádru důrazné útočníky, kteří by vyvážili fyzické parametry klíčových osobností týmu, o kterých se toho napsalo už hodně.

Opravdu ale museli sáhnout pro Prustovi, kterému budou ročně platit 2,5 milionu dolarů? Oproti jeho poslednímu kontraktu s Rangers se jedná o 300% nárůst platu (bral 800 tisíc). To se zdá trochu přehnané pro hráče, který v poslední sezoně zaznamenal 17 bodů – o 12 méně než v předchozím ročníku.

FILIP KUBA, FLORIDA PANTHERS, 2 roky za 8 milionů

Zastoupení v žebříčku má i naše hokejová škola, na což se můžeme dívat dvěma pohledy... Každopádně smlouva, kterou dostal na stůl obránce Kuba se nejeví vůbec rozumně. Český veterán sice patří mezi velmi spolehlivé zadáky a v posledních letech sbíral i dost bodů, ovšem 4 miliony ročně se zdají být trochu moc.

Těžko říci, jak velký vliv na jeho letošní sezonu (73 zápasů, 32 bodů (6+26), +26) měl Erik Karlsson, nebo obráceně. Třeba za raketovým nástupem švédského mladíka stojí právě Kuba. Svou spolupráci si už ale nezopakují, vydělali na ní ale oba.