První kalifornský klub v NHL byl odsouzen k zániku od počátku své existence. San Francisco slibovalo silnou základnu, avšak NHL se usadila v protějším Oaklandu, což byla od vedení ligy obrovská chyba. Nevyšel ani první pokus o zapuštění kořenů v Ohiu.

Kořeny organizace sahají do roku 1961, kdy rozšířila řady Západní hokejové ligy (WHL) pod názvem San Francisco Seals. Jméno Tuleni bylo zvoleno na počest zaniklého baseballového týmu. Společně s Los Angeles Blades se stali prvním profesionálním hokejovým klubem v Kalifornii od roku 1950.

Během šestiletého působení ve WHL si hráči San Francisca vysloužili pověst hokejových řezníků a především bitvy s rivalem Portland Buckaroos připomínaly spíše boxerské zápasy těžké váhy než hokejová utkání. Pro diváky však byly tyto boje atraktivní a pokaždé zavítali do domácí arény Cow Palace v hojném počtu. V letech 1963 a 1964 vyhráli ligový titul a stali se tak prvním týmem, jenž dokázal Lester Patrick Cup obhájit.

V únoru 1966 byla oblast sanfranciského zálivu vybrána jako jeden z trhů pro expanzi NHL. V rámci příprav na přesun do nejlepší soutěže světa přestěhoval majitel Barry van Gerbig tým na poslední sezonu ve WHL napříč zálivem do Oaklandu a změnil název na California Seals. Změnou názvu chtěl zacílit na fanoušky z obou sousedních měst.

Do NHL vstoupili Tuleni v rámci velké expanze po boku Pittsburghu Penguins, Philadelphie Flyers, LA Kings, St. Louis Blues a Minnesoty North Stars. Tyto kluby vytvořily novou Západní divizi. Zatímco při působení v San Franciscu byla návštěvnost uspokojivá, tak do oaklandské haly to bylo pro stálé fanoušky příliš daleko. Majitelův záměr, že původní fanoušci ze San Francisca budou nadále podporovat tým, se nesetkal s úspěchem. Už po měsíci první rozehrané sezony změnil van Gerbig název na Oakland Seals, aby se více zaměřil na diváky z východního pobřeží zálivu.

Organizace se zmítala ve finančních potížích od začátku vstupu do soutěže a už v průběhu prvního ročníku si majitel musel vypůjčit peníze, aby klub vůbec přežil do konce sezony. Ve druhé a třetí sezoně se s pozměněnou soupiskou prokousali do play off, ale v obou případech neprošli přes první kolo. Při první účasti ve vyřazovací části padli po sedmi bitvách s Kings a o rok později byli smeteni Tučňáky 4:0 na zápasy. Toto byl největší sportovní úspěch organizace Seals/Barons.

Prakticky od připojení do NHL van Gerbig rokoval o přesunu mužstva do jiné části hokejové mapy. Nejprve ztroskotal přesun do Vancouveru, aby bylo následně ligou zamítnuto stěhování do Buffala. Obě města se dočkala v roce 1970 vlastních týmů v podobě Canucks a Sabres. Organizace podala žalobu proti NHL, jejímž předmětem bylo, že NHL zamítnutím přesunu do jiného města porušila zákon ve snaze udržet trh v San Francisco Bay Area, aby tím odrazila vznik jiného klubu z konkurenční ligy. Proces byl uzavřen až v roce 1974 ve prospěch National Hockey League.

Před ročníkem 1970-71 se stal majitelem Charles Finley, jenž přejmenoval klub na Bay Area Seals. V paletě klubových barev se k zelené přidala žlutá, která vystřídala bílou a stala se dominantou světlé sady dresů. Proměnou prošlo také logo, když se z tuleně uvězněného v písmenu O, stal charakteristický nápis “SEALS”. Další novinkou bylo přidání jména hráče nad číslo na dresu, což se stalo povinností až o několik let později. Výčet inovací uzavřela barva bruslí, která nyní korespondovala s barvou dresů a kalhot. Nic z toho však nepomohlo zaujmout divákovu zvýšenou pozornost. Navíc už po dvou odehraných utkáních byl změněn název organizace na California Golden Seals.

Na draftu roku 1970 se udála jedna z nejméně vyvážených výměn v historii NHL, v níž Tuleni poslali do Montrealu právo první volby draftu 1971 a Francoise Lacombeho za první volbu 1970, Ernieho Hickeho a hotovost. Onu první volbu draftu ‘71 použili zástupci Canadiens na jistého Guye Lafleura, který se později stal legendou Habs a jednou z nejvýraznějších postav v dějinách ligy.

Poté, co se dlouhodobě nenašel nikdo, kdo by byl ochoten organizaci odkoupit, prodal Finley Golden Seals přímo lize. Až v roce 1975 odkoupil většinový podíl Mel Swig, jenž měl v plánu do budoucna přesunout tým zpět do San Francisca, kde však dlouhodobě postrádali adekvátní hokejový stadion. Menšinoví vlastníci, bratři George a Gordon Gundovi, později přesvědčili Swiga o přesunu klubu do Clevelandu.

Jediné dva roky své existence v Ohiu se potácela organizace Cleveland Barons od porážky k porážce s návštěvností ještě horší, než byla v Oaklandu. Baroni paradoxně obývali v té době největší arénu v NHL, jenže stála uprostřed polí, daleko od města a diváci si do ní nacházeli cestu velmi těžko. V lednu 1977, v průběhu prvního ročníku v Clevelandu, vyjádřil Swig obavu z toho, že mužstvo nebude schopno z finančních důvodů sezonu dokončit. Když hráči nedostali dva měsíce výplatu, poskytla NHL společně s hráčskými odpory NHLPA Baronům půjčku, aby byli vůbec schopni dokončit základní část.

V roce 1978 dostali bratři Gundovi, už jako většinoví majitelé, povolení ke sloučení s další organizací na pokraji kolapsu Minnesotou North Stars. Obě spojená mužstva pokračovala pod hlavičkou North Stars a navázala na jejich historii. Barons byli odsouzeni k zániku.

Do oblasti sanfranciského zálivu se NHL přece jen vrátila. Když v roce 1991 Gundovi prodali svoje podíly v Minnesotě, dostali od vedení soutěže licenci k založení nového klubu San Jose Sharks. Aby neodešli s prázdnou, tak si v rámci doplňkového draftu vybrali 24 hráčů z kádru Severních Hvězd a oba celky si následně vybírali po jednom hokejistovi z ostatních mančaftů v rámci klasického expanzivního draftu. Hvězdy byly o dva roky později přestěhovány na jih do Dallasu, kde hrají dodnes. Do Ohia se vrátila NHL v roce 2000 v podobě současných Columbus Blue Jackets. Ve stejném období se dočkali i obyvatelé Twin Cities, když se na mapě NHL objevili Minnesota Wild.

Paradoxdem je, že první dva ročníky odehráli Žraloci ze San Jose ve starém Cow Palace, ve kterém začínali původní San Francisco Seals.