23. 12. 2018, 20:00 » Perličky - Autor: Tomáš David

Le Club de Hockey Canadien je nejstarším klubem planety a jedinou stále existující organizací založenou před samotnou NHL. Na kontě má též nejvíce Stanley Cupů (24), ten poslední ale přišel před dlouhými 25 lety...

Maurice Richard (1942-1960)

Dne 8. listopadu léta páně 1942 odehrál svůj debut jistý mladík jménem Maurice Richard a vstřelil do sítě New York Rangers svůj první gól v NHL. V té době ještě nikdo netušil, že se z něj stane největší hvězdou soutěže 40. let. Ani po premiérovém ročníku nevypadalo, že by se mohl rodák z Montréalu zařadit mezi legendy, jelikož kvůli zlomené noze odehrál pouze 16 klání a nasázel v nich pouhých 5 branek. O necelé 2 roky později již válel ve slavné Punch Line s Toe Blakem a Elmerem Lachem, které dal dohromady kouč Dick Irvin.

Spolupráce fungovala natolik, že se sezonou 1943-44 přišel velký návrat na trůn, Habs prohráli pouhých 5 zápasů v základní části a jednoznačně dokráčeli pro Stanley Cup. O sezonu později vytvořil Richard nové měřítko pro nejlepší střelce, když v 50 utkáních dokázal vsítit stejný počet gólů. Tento nový rekord mu ale téměř unikl a ono 50. rozvlnění sítě přišlo až v 58. minutě posledního zápasu základní části. Stanley Cup se však podařilo získat až o rok později. V obou případech stál v bráně Bill Durnan.

Roku 1946 usedl na pozici generálního manažera Frank J. Selke, jenž se snažil do svých řad naverbovat mladého Jeana Béliveaua. Ten se přidal k týmu až s příchodem 50. let, k týmu se ale přidal až po dalším triumfu v závodech o pohár, po ročníku 1953-54. V té době již tři tyče střežil mladý Jacques Plante a tým táhl spolu s Richardem především Bernie "Boom-Boom" Geoffrion. Stejně jako Richard, ani Béliveau se nestal v premiérovém ročníku hvězdou a soupeře začal drtit až v té druhé, tehdy se datoval rok 1956 a rodák z Trois-Rivières zaznamenal během 70 klání 73 bodů (37+36). V tom samém roce poznamenaly nechvalně známé události, které následovaly po suspendaci Richardse. To vyvolalo obrovskou nevoli u příznivců Habs, kteří poslali prezidentu NHL Campbellovi několik výhružných dopisů a následně začaly nepokoje na stadionu a v ulicích Montréalu poté, co se dav dozvěděl o přítomnosti nejvyššího v lóži stadionu. Tento okamžik je považován za odstartování tzv. Tiché revoluce, která téměř vyústila roku 1995 v osamostatnění Quebecu.

Nakonec to byli právě Béliveau a stárnoucí Richards, kteří táhli Habs za pěti tituly v řadě mezi lety 1956 a 1960. Během posledního ročníku napsal gólman Plante historii, když jako první v dějinách nosil masku. Kouč Toe Blake nechtěl sice Planteovi tuto novinku povolit, ale hvězdný gólman v ní vychytal 18 výher v řadě. A když jí sundal? Habs prohráli. Blake tedy povolil a od té doby se stala maska nedílnou součástí Planteovy výstroje.

Richards ukončil kariéru o dva roky později. Během své kariéry odbruslil 978 klání a zaznamenal 966 bodů. O další dvě sezony později odešel na odpočinek též Frank J. Selke a byl nahrazen mužem jménem Samuel Patterson Smyth Pollock, jehož lze považovat za jednoho z nejlepších generálních manažerů hokejových dějin. Canadiens totiž dovedl během 14 let k 9 výhrám v bojích o Stanley Cup. Jeho největší silou byla odvaha trejdovat své stárnoucí hvězdy do nových celků výměnou za volby v draftech, které použil na taková jména jako Guy LaFleur, Larry Robinson či Ken Dryden...

Pokračování v pondělí 24. prosince 2018