Ztrácí NHL svojí mediální sílu na trhu?
18. 02. 2023, 13:30 » Úhel pohledu - Autor: Tomáš Novotný
(zdroj: NHLportal.cz)
Před přibližně 14 dny se konalo All Star Game na Floridě. Dalo by se říct, že to je akce, která má pro ligu, po bitvách o Stanley Cup, největší váhu. Víkend, kde by se rok, co rok měla scházet hráčská smetánka napříč ligou. Avšak po skončení si někteří fanoušci museli říct, že značka NHL padá dolů a All-Star je jenom smutným důkazem a potvrzením hokejové reality.
Co je tím bodem, že liga upadá? Na tuto otázku se nedá jednoznačně odpovědět, ani nelze najít začátek tohoto úpadku, nicméně pojďme si přiblížit, co fanoušky na lize trápí a proč ztrácí masivní sledovanost v kanadsko-amerických televizích.
Následující řádky jsou inspirovány tweetem Matěje Hejdy (@matej_hejda88)
All-Star Game
Právě „utkání hvězd“ je ukazatelem, že to není taková zábava jako před lety. Všechny zámořské ligy si prošly nějakou obměnou systému u těchto akcí. A zatímco NBA zvolila kapitány, kteří vzešli z hlasování fanoušků, NFL zase udělala z Pro Bowlu víkend, na který se hráči těší i přes trpký konec v play-off. Víkend, kde si můžou konkurovat například v americké vybíjené, či sprintu na 40 yardů. Všechny tyto experimenty NFL, potažmo NBA vyšly. Fanoušci se teď dopředu těší na to, koho si LeBron vybere do týmu, nebo jestli uvidí Patricka Mahomese na ProBowlu.
To NHL se rozhodla od klasického utkání konference upustit, pár let to zkoušela na kapitány a poté přešla na formát 3na3, kdy si fanoušci mohli vybírat své oblíbence do ASG. Jenže hned první rok byl zvolen jako kapitán John Scott. Do té doby neznámý bitkař, který si za tehdejších 8 let připsal 11 kanadských bodů. NHL a samotný zaměstnavatel, Arizona, se mu to snažili rozmluvit. Avšak, marně. Scott se pak stal MVP samotného zápasu a jeho hvězda vyletěla rapidně nahoru. NHL se rozhodla od další sezóny, že fanoušci mohou vybrat jen kapitány, hráče do pole vybrala sama. I to se projevilo na vztahu fans k lize. Vedení si vybírá, koho chce na největší fanouškovské akci a koho ne.
Letos se ASG konalo na Floridě a bylo pořádně kritizované. Dovednostní soutěže patřily podle expertů k nejnudnějším v historii, některé soutěže trvaly hrozně krátkou dobu a samotné akci moc nepomohlo ani spojení hokeje a golfu, vše inspirováno komedií s Adamem Sandlerem (film Rivalové).
Samotný zápas se nesl v atmosféře, která připomínala náladu na rybníku za domem. Fanoušci byli unudění a nezachránil to ani domácí miláček Matt Tkachuk. Navíc NHL sáhla k formátu, kdy z každého týmu musí být minimálně jeden hráč, i proto se na soupisce objevil takový Brock Nelson vedle Crosbyho a Ovečkina.
Liga se bude muset snažit, aby se jeden ze základních mediálních pilířů dokázal zvednout na úroveň, na které byl před takovými 10–15 lety.
Rivality mezi týmy
Přelom tisíciletí zdobila hokejová válka mezi Detroitem a Coloradem. Pensylvánské derby mělo říz ještě s Jágrem v dresu Flyers. A Bitvu o Albertu naposledy burcovali Kassian s Tkachukem, což jsou přibližně 4 roky zpátky. Takové rivality se dají najít i mezi hráči, například zápas Pittsburghu proti Washingtonu vždycky přilákal nějakého toho diváka navíc, hlavně díky svým kapitánům. Jenže…
Ze slavné rivality mezi Avs a Red Wings je jen vzpomínka všech aktérů, dnes ani zdaleka se nepřibližují tomu, co diváci mohli vidět v období milénia. Pensylvánské derby je doslova nuda, pokud se neozve bitkař jako je Deslauriers. Bitva o Albertu ještě nedávno nabídla i bitku brankářů, ale v poslední době to není zápas, který by plnil titulní strany po celém americkém kontinentu. No, k tomu všemu Ovechkin a Crosby stárnou, s věkem přichází i větší vyznávání vzájemné úcty a respektu, a nevidíme tak pasáže hry, kdy Ovechkin byl schopný zbourat tři hráče Pens za střídání. Právě vyhrocenější zápasy dělají větší radost fanouškům, zápasy, kde hráči ukazují emoce a každé střídání hrají jako o život. Ano, liga se snaží jít tou slušnou cestou, že hokej v Americe už není jenom o rvačkách a hitech, ale právě bitky a bodyčeky jsou to, co přiláká pozornost, častokrát větší než úžasné highlighty McDavida.
Formát Play-off
Z českých luhů a hájů jsme zvyklí na klasický formát vyřazovací části. Předkolo, poté klasické čtvrtfinále, kdy první hraje s osmým, atd. To v NHL je systém play-off jiný, tak trochu i omezující pro týmy, které mají za cíl Stanley Cup, ale nemají za cíl vyhrát prezidentský pohár. V zámoří mají totiž přednost vítězové divizí. Což znamená, že i přesto, že v tak nabité Atlantické divizi, kde jsou velké ryby jako Tampa, Boston nebo Toronto, skončíte třetí, s počtem bodů, který by stačil i na třetí místo v konferenci, tak stále platí, že nejste „nasazeným“ v play-off, ale pouze týmem z wild card.
K samotnému systému se vyjádřil i Sidney Crosby, který by byl pro zavedení klasického 1-8 systému. Jak to ale lize škodí? No, co se týče sledovanosti a fanouškových základen, tak hodně. Nejlepší týmy na sebe narazí v prvním kole, a tak se stává, že na dovolenou míří Boston nebo i Toronto (V Torontu to ale není systémem, tam je to s prvním kolem trochu jinak). I proto je časté, že z trojlístku Tampa, Boston a Toronto, se dostane do finále konference jen jeden tým. Sice se tím tvoří prostor pro pohádkové příběhy, což naposledy předvedli St.Louis v roce 2019, ale fanoušci v NHL nejsou tolik zvědaví na senzace, raději by viděli sérii těch nejlepších týmů z dané konference.
Mediálně nezajímavé hvězdy
Byly časy, kdy si fanoušci v Americe mohli užívat reklam od McDonald‘s, kde proti sobě stáli Gretzky a Sundin, jak Iginla a Naslund točili pro Nike, nebo když si Mark Messier zahrál ve spotu od Lays. NHL poskytla to nejlepší, co měla, pro to nejlepší, co je na ekonomickém trhu. Dnes jen stěží uvidíte McDavida, aby plnil celosvětové bannery pro Coca-Colu, Pastrňáka, jehož billboard na Dunkin‘ Donuts byste mohli potkat v Londýně nebo třeba Paříži.
Ještě před McJesusem byl klíčovou postavou Ovechkin, hlavně jako spojka mezi zámořím a Ruskem. Jenže po začátku ruské agrese na Ukrajině, se nenašel žádný sponzor, který by si dal na triko to, že mu dělá takováto osoba reklamu. Hokejistu můžete sebevíce milovat, ale peníze jsou peníze, a která firma by šla do této kontroverze. Pro americký trh se najde několik skvělých hokejistů, klidně i z Evropy. Ale má někdo na to, aby dokázal pozvednout hokejovou značku na globální úroveň, podobně jak se to podařilo Gretzkymu?
Absence best-on-best turnaje
Mistrovství světa ve fotbale je jednou z top globálních akcí, mistrovství světa v basketbalu taky přitáhne miliony lidí, ragby nebo i házená nevyjímaje. Jedna z věcí, co posunuje zmíněné sporty na marketingovém trhu jsou právě tyto globální turnaje, kde se představují ty nejlepší reprezentace světa a samozřejmě i nejlepší hráči planety. Takový turnaj v hokeji byl. NHL se od olympijských her v Naganu rozhodla pozastavit sezónu na tři týdny, to trvalo až do roku 2014, kdy se naposledy v Soči představila hokejová elita pod pěti kruhy.
Poslední best-on-best turnaj se odehrál v roce 2016, v Torontu, a to v rámci Světového poháru, který se vrátil do hokejového programu po 12 letech. Od té doby je jedinou šancí, jak vidět nejlepší hráče v národních dresech, mistrovství světa, které je přesným opakem, co se týče zájmu v Evropě. Právě v Torontu před sedmi lety jsme mohli vidět, jak za tým „Talentů“ řádili McDavid, MacKinnon a Matthews. Tři současné osobnosti ligy, v jednom dresu, na stejném ledě. V současnosti by byli i kvůli národnosti Matthewse proti sobě, ale i přesto si každý fanoušek může zauvažovat, co by Světový pohár mohl přinést.
Crosby by předal symbolické žezlo McDavidovi v kanadské reprezentaci. Pastrňák, Nečas, Hertl, Palát, Krejčí, Vaněček, Hronek a další, na papíře to nejlepší, co český hokej do současné doby vyprodukoval. Bratři Tkachukové, Matthews, Eichel nebo Jason Robertson v americkém národním dresu. A do budoucna i příběh, jak se dvě zázračné děti kanadského hokeje, se stejným křestním jménem, potkají v dresu s javorovým listem na prsou. Ano, řeč je o Connorech, Bedardovi a McDavidovi.
Světový pohár je zlatým dolem pro organizátory, pro hráče, a především pro fanoušky. Hrát za svojí vlast, s tím nejlepším, proti těm nejlepším a klidně v časovém rozmezí, co čtyři roky, aby se hokejisti a fanoušci namlsali…
Autor: Tomáš Novotný