Oilers se konečně daří. Tým z Edmontonu poprvé po desetiletí půstu míří do vyřazovacích bojů. Ne všem se ale vede dle očekávání a představ. Příkladem za všechny je Ryan Nugent-Hopkins, jež prožívá nejhorší sezonu své dosavadní kariéry. Stane se časem jednou z největších hvězd ligy, jak mu kdysi předpovídali skauti, nebo upadne do průměru a zařadí se k řadě plejerů, kteří nenaplnily svůj potenciál?

Když před téměř šesti lety přišel do organizace Oilers z prvního místa výběru nováčků Ryan-Nugent Hopkins, měl se stát základním kamenem rodícího se silného celku. Tento předpoklad potvrzoval v premiérové sezoně, v níž dokázal nasbírat 52 bodů (18+34) a právem si vysloužil nominaci na Calder Memorial Trophy pro nejlepšího novice.

Ve druhé sezoně ho zastihla pověstná krize, která často zachvacuje hráče po vydařené premiérové sezoně, což je způsobeno změnou nadějí na očekávání a rostoucím tlakem na dané jedince. Třetí a čtvrtý ročník mu však přinesly opět překonání padesátibodové hranice, když v obou zaznamenal shodně 56 bodů. V sezoně 2013-14 rozvlnil sítě soupeřů celkem devatenáctkrát a o rok později již čtyřiadvacetkrát (kariérní maximum). Minulou sezonu mu zkrátilo zranění a v pětapadesáti duelech zapsal čtyřiatřicet bodů.

I přes svůj nízký věk (23) vstupoval Nugent-Hopkins již do své šesté sezony mezi mantinely Národní ligy. Znovuobnovené zdraví a nasbírané zkušenosti v několika stovkách duelů měly Kanaďanovi pomoci na cestě ke hvězdám. Skutečnost se však stala opakem. Útočná tažení modro-oranžových vedou jiní v čele s McDavidem. Na sklonku základní části má Nugent-Hopkins na kontě pouhých 15 gólů a 36 bodů. V tabulce pravdy je opět, i navzdory vysokému postavení svého celku v tabulce Tichomořské divize, hluboce pod nulou (-13). Špatný dojem nepatrně zlepšuje kladný poměr získaných a ztracených puků, ovšem rozhodně nestačí vyvážit výše zmíněná čísla. Rodák z města Burnaby měl přitom potenciál překonat šedesátibodovou hranici. Nyní bude rád, když se mu podaří zapsat čtyři desítky bodů. Neklape to ani v přesilovkách. Zatímco v nováčkovské sezoně připsal skvělých třiadvacet zářezů, letos jich má v početních výhodách pouhých devět. Nestává se ani klíčovým centrem na vhazování. Nikdy v kariéře se ani nepřiblížil k hranici 50% a od sezony 2014-15 jeho čísla soustavně klesají (letos 43,72%).

Nugent-Hopkins se bude muset zlepšit, jinak velmi brzy upadne v zapomnění a bude se na něj vzpomínat ve stejném spojení jako například na Patrika Štefana.