Andy Hebenton, držitel rekordu v počtu odehraných zápasů v řadě, zemřel v úterý 29. ledna ve věku 89 let.

Navzdory menšímu vzrůstu a době, ve které hrál, býval tento pravý křídelník prakticky nezničitelný. V padesátých a šedesátých letech byly potyčky na denním pořádku a nošení helmy bylo spíše raritou. Ani to však nezabránilo Hebentonovi v rekordní sérii.

Už před příchodem k Rangers v roce 1955 měl za sebou šňůru 216 zápasů v řadě v nižších ligách WHL a PCHL v dresu Victoria Cougars. Shodou okolností nastoupil ke stejnému počtu utkání v řadě i po konci v NHL, když se vrátil zpět do WHL.

Hebentonova série odehraných zápasů, již rozdělil mezi hlavní i vedlejší ligy, skončila v sezoně 1967-68, když dočasně opustil svůj tým Portland Buckaroos, aby se zúčastnil pohřbu svého otce. V samotné NHL odehrál bez přerušení 580 utkání, čímž odsunul na druhou kolej výkon dosavadního lídra Johnnyho Wilsona. Na špici vydržel do osmdesátých let, než ho vystřídal Doug Jarvis, který za celou svoji kariéru v National Hockey League nevynechal jediné klání. Postupně se Andy Hebenton propadl na současné jedenácté místo, když se před něj dostali například Steve Larmer, Andrew Cogliano, Patrick Marleau či Jay Bouwmeester. Předlouhá série měla namále v sezoně 1956-57, když při zápase v domácí Madison Square Garden byl zasažen holí do oka, což mu způsobilo otok na víčku. “Oko jsem sotva otevřel, takže jsem vůbec neviděl,” řekl tehdy k incidentu. “Ale našemu klubovému doktorovi se podařilo opatřit nějaké oční kapky. Malinko to pomohlo a tak jsem mohl další den nastoupit proti Montrealu.”

Rodák z Winnipegu se během kariéry třikrát umístil v první desítce tabulky střelců. Jeho nejlepší počin se datuje do sezony 1958-59, kdy s 33 přesnými zásahy a 29 nahrávkami skončil na třetím místě v klubovém bodování. V roce 1960 si zahrál také na All-Star Game. Podle jeho názoru však nebyl u mnoha fanoušků Rangers oblíbený, kvůli tomu, že nehrál dostatečně tvrdě. Za Blueshirts si během osmi sezon odpykal pouhých 80 trestných minut a v tomto období se šestkrát objevil mezi nejlepší pěticí nominovanou na Lady Byng Trophy.

Ve své nováčkovské sezoně skončil na druhém místě v hlasování o nejlepšího zelenáče ligy za Glennem Hallem. Svůj nejpamátnější gól si schoval na semifinále 1957 proti Montreal Canadiens, kdy v prodloužení druhého zápasu rozhodl o vítězství jeho Rangers. Další tři zápasy však získali Canadiens a postoupili do finále.

V roce 1963 si jej z Rangers za částku 20 tisíc dolarů vytáhli Boston Bruins, kde v jediném ročníku nasázel 12 branek, ke kterým přidal 11 asistencí. Odtud byl poslán do záložního týmu a do NHL se z nižších lig už nevrátil. Kariéru ukončil v roce 1975.