Letem, hokejovým světem aneb Česká kolonie v NHL 3/5

14. 10. 2011, 18:30 » Češi v NHL - Autor: Alex Körtvélyesi

NHLportal.cz
(zdroj: NHLportal.cz)
A je tu třetí díl o českých hráčích. Dnes se podíváme na hokejové šikuly se zlatýma rukama. Protože jich je v NHL spousta vybrali jsme ty obzvláště výjimečné. Druhá trojice bude sestavena výhradně z ofenzivních obránců. Ti vždy bojují o Vezinovu trofej a body zejména v přesilových hrách dodávají svým týmům patřičnou výhodu. Poslední trojlístek bude složen z mladých hráčů, kteří usilovně bojují o své místo na slunci. Ovšem jejich šance ne a ne přijít. Rozhodně o nich nelze říct, že by neměli talent nebo dostatek úsilí, ale hokejová štěstěna jim prostě nepřeje. Pojďme se podívat na další devítku českých hokejistů


ZLATÉ ČESKÉ RUČIČKY

1. Václav Prospal (Columbus Blue Jackets)

V této kategorii by se mohla objevit spousta českých hráčů, ale většina z nich nespočet schopností jak být pro soupeře nebezpeční, i proto se většina českých hráčů drží v elitních formacích většiny týmů NHL. Vinny Prospal není výjimkou, v 36 letech potvrzuje svoji výkonnost. Právě proto se stal součástí hvězdné formace Vaclav Prospal – Jeff Carter – Rick Nash. Patří mezi univerzály, kteří jsou schopní hrát jak na křídle, tak i na centru. Hráč, který dokáže přesnými přihrávkami a tvrdou střelou překvapit nejednoho soupeře je komplexním hráčem. Českobudějovický rodák prošel v NHL sedmi týmy, a to, Philadelphia Flyers, Ottawa Senators, Florida Panthers, Tampa Bay Lightning, Anaheim Ducks, New York Rangers až nakonec skončil v Columbusu. Ve výlukové sezóně vytáhl své rodné město z 1. ligy zpět do Extraligy, v této sezóně odehrál 39 zápasů, v nichž si připsal 88 bodů. Maximum bodů v NHL je 80, to se mu povedlo v sezóně 2005/2006. Zajímavostí je, že na soupisku pro Olympijské hry v Naganu se nedostal jen pro zranění, těsně před vypuknutím olympiády. Mimo jiné vyhrál 2 zlaté medaile na Mistrovství světa.

2. Patrik Eliáš (New Jersey Devils)

K Eliášovi netřeba dodávat, že je dlouhodobě nejlepším hráčem Devils. V posledních 11 letech na svém dresu kromě ohnivého „N“ nosil i jiné písmeno – většinou Áčko, označující asistenta kapitána nebo samotné Céčko. V celé své kariéře v NHL ani jednou nezměnil dres. S Ďábly získal 2 Stanleyovy poháry, při tom posledním v roce 2001, se stal nejlepším hráčem play off, když v 25 zápasech získal 23 bodů (pro porovnání letos David Krejčí dosáhl ve stejném počtu zápasů stejný počet bodů). Patrik je výborný hráč s vůdčími schopnostmi, přesnou přihrávkou i výbornou střelou. Je týmovým hráčem, a pokud se trenérovi k němu podaří přiřadit elitního střelce, mohou vytvořit dokonalou formaci. Zajímavostí je, že Patrik Eliáš nikdy nevyhrál žádný světový turnaj, mohli bychom mu říkat „král bronzový“, protože zlaté medaile na mezinárodním poli se mu vyhýbali (Česká republika v posledních 15 letech získala 6 zlatých medailí, na olympiádě v Naganu získala jedinečné zlato). Patrik získal bronz na MS v roce 1998 a 2011, na olympiádě je jeho nejlepší výsledek také bronz z Turína.

3. Milan Michálek (Ottawa Senators)

Podobně jako předchozí hráči i Milan nastupuje v elitní formaci Senátorů. Je o deset let mladší než Eliáš nebo Prospal, proto se dá očekávat, že jeho výkony mohou nadále stoupat. V Ottawě patří mezi nejzkušenější a zároveň nejlepší útočníky. Avšak nejlepší výsledky předváděl, ještě v dresu San Jose Sharks, zde se v široké konkurenci dokázal prosadit a průměrně si připisoval okolo 60 bodů za sezónu, po 4 letech v dresu Žraloků se stěhoval při mega přestupu spolu Jonathanem Cheechooem do Ottawy za Dany Heatleyho. Letos se v Ottawě opravdu rozjel, ve 4 zápasech už má 5 bodů, už bylo na čase, protože za poslední 2 roky v Senators si připsal jen 34 respektive 33 bodů. Jeho nespornou předností je jeho rychlost, patří k nejrychlejším levým křídlům, pokud k tomu připočtete mohutnou postavu, tak mají obránci opravdu co dělat, aby ho zastavili. Má také ryzí střelecké instinkty a velký přehled ve hře. V přesilových hrách se většinou staví před branku soupeře, kde častokrát vybojuje již ztracený puk a zamete ho za brankářova záda.

OFENZIVNÍ PILÍŘE OBRANY

1. Tomáš Kaberle (Carolina Hurricanes)

Určitě patří k nejzkušenějším českým obráncům, kteří brázdili ledové plochy NHL. Kladenský odchovanec oblékal dres torontských Javorových listů 12 ročníků. Právě v tom dvanáctém poprvé změnil dres, těsně před koncem přestupového období byl vyměněn do Bostonu Bruins. Tento tah byl tím nejlepším, co mohl udělat. Získal slavný Stanley Cup podobně jako jeho starší bratr František Kaberle. Tyto dva bratry spojuje mimo jiné další pojítko. Tím je Carolina Hurricanes. František Kaberle zde v ročníku 2005/2006 odehrál svoji životní sezónu, v základní části získal svoje maximum, 44 bodů, a velkou měrou se podílel na zisku Stanley Cupu. Právě k Hurikánům se stěhuje Tomáš. Slavný „Kabelka“ zde bude hrát roli ofenzivního obránce v prvním obranném páru.

2. Marek Židlický (Minnesota Wild)

Marek Židlický patří mezi elitní české obránce. V celé své kariéře vystřídal pouze 4 kluby, rodné Kladno, finské IFK Helsinky, a v NHL Nashville Predators a současnou Minnesotu Wild. Často je využíván jako nebezpečná zbraň na přesilové hry, svojí přesnou přihrávkou neméně dobrou střelou dokáže soupeře doslova paralyzovat. Pokud je zdravý, patří k nejlepším bekům ligy. Jeho nejlepší bodový příděl se mu povedl v jeho nováčkovské sezóně v NHL, kdy si připsal 53 bodů za 14 branek a 39 přesných přihrávek. U Divočáků nastupuje v prvním obranném páru spolu s Gregem Zanonem. Uvidíme, zda se u slabších Wild dokáže opět přehoupnout přes padesát bodů za sezónu. I v české reprezentaci patří k nepostradatelným hráčům, ve „Zlaté“ Vídni dokázal vybojovat ty nejvyšší medaile.

3. Zbyněk Michálek (Pittsburgh Penguins)

Starší z bratrů Michálkových patří do pittsburské obrany, jedné z nejlepších jaké jsou v NHL k vidění. Společně s Orpikem, Letangem, Martinem a Niskanenem vytváří neprostupný val, jenž dokáže tvrdě udeřit. Zbyněk Michálek pravidelně nastupuje na přesilové hry, kdy svým pohybem, dobrou přihrávkou a nebezpečnou střelou dokáže ohrozit branku soupeře. Často je také nasazován proti nejlepším útočníkům, aby jim jejich snahu co nejvíce znechutil. Patří mezi komplexní obránce, který je málokdy trestán dvěma minutami na trestné lavici. Jeho maximum je 28 bodů, stěží tuto hranici překoná, protože u Penguins je konkurence opravdu vysoká. Držme rodákovi z Jindřichova Hradce palce!

MLADÉ PUŠKY, STÁLE ČEKAJÍCÍ NA SVOJI PŘÍLEŽITOST

1. Tomáš Vincour (Dallas Stars)

Mnohými jsou považováni za neznámé, avšak odvádí výbornou obrannou práci. I jejich věk je bezesporu výhodou. Do NHL nastoupil ve svých 19 letech, odehrál zde svých prvních 24 zápasů a nevedl si vůbec špatně. Často jsme ho mohli spatřovat v prvních dvou formacích. Ačkoliv je centrem, většinou hrál jako křídlo. Patří mezi urostlejší útočníky, jeho výhodou je dobrý přehled o hře a výborný při bránění, je i přesným střelcem. Ale měl by zapracovat na své rychlosti a přesné rozehrávce. Pokud si vybojuje pevné místo na soupisce Dallasu, má rozhodně velkou šanci postupovat týmovou hierarchií.

2. Vladimír Sobotka (St. Louis Blues)

Není to žádný obr, je spíše menší postavy, ale i přesto dokáže hrát opravdu tvrdě. Letos načíná svoji pátou sezónu v zámoří. Draftován byl Bostonem Bruins, avšak před minulou sezónou byl vyměněn do St. Louis Blues, v minulé sezóně se probojoval až na centra druhé formace (díky velkému počtu zranění), své šance naplno nevyužil, a tak musí čekat na další. Letos nastupuje až ve čtvrté formaci a s časovým přídělem na zápas to také není slavné. Má dobré hokejové vidění a patří mezi lepší power forvardy, ale rozhodně by měl zapracovat na svých ofenzivních schopnostech a na rychlosti bruslení.

3. Jiří Tlustý (Carolina Hurricanes)

Poslední z řady mladíků je Jiří Tlustý. Zajímavostí je, že byl draftován Torontem jako celkově 13. v roce 2006. Letos si oproti loňskému ročníku vybojoval místo ve třetí formaci. Patří mezi velmi ceněné univerzály, je tedy schopný hrát jak na křídle, tak i na pozici centra. Má velmi dobré ofenzivní schopnosti, tvrdě pracuje a je opravdu týmovým hráčem. Ovšem měl by zapracovat na defenzivních činnostech a poziční hře. Letos by měla být jeho klíčová sezóna, zda dokáže zapracovat na svých nedostatcích a zařadí se mezi stabilní hráče Carolinské soupisky, nebo poputuje do Evropy, je otázkou několika následujících měsíců.

Předchozí díly:

Letem, hokejovým světem aneb Česká kolonie v NHL - 1. díl
Letem, hokejovým světem aneb Česká kolonie v NHL - 2. díl