Po menší odmlce je zde další díl o českých hráčích. Dnes se podíváme na dalších devět hráčů působících v letošním ročníku NHL. Šestice útočníků a tři obránci, nejsou žádní nováčci a ve svých týmech hrají klíčovou roli. Setkáme se tu s třemi hráči, bez nichž by jejich týmy nebyly takovými jaké je znám, jsou skutečnými tahouny a klíčovými hráči. Další tři jsou velice talentovaní a postupně si své místo na slunci získávají. Jejich rozvoj neustále roste, a kdo ví, kam až to dotáhnou. Poslední trojlístek jsou ostřílení hráči, z nichž přímo srší zkušenosti, ba co víc oni je velkoryse rozdávají svým mladším kolegům. Nepatří mezi super talenty, který je 20 let jsou o několik let starší, ale svou vyzrálostí dokazují, že i druhé obranné páry jsou stejně nebezpečné jako ty první. V tomto díle projedeme od Atlantiku až po Pacifik, z Kanady až do USA a najdeme zde spoustu českých hokejistů, hrajících tu nejlepší hokejovou ligu na světě.

ZÁKLADNÍ KAMENY SVÝCH TÝMŮ

1. Tomáš Plekanec (Montreal Canadiens)

Tomáš Plekanec nemá v sestavě Montrealu Canadiens konkurenci. Stabilně nastupuje na pozici prvního centra. S pravidelností hraje oslabení i přesilové hry. Jedinou možnou konkurencí je pro českého útočníka Scott Gomez. „Pleky“ nastupuje po boku Cammaleriho a Kostitsyna, spolu se výborně doplňují a svým pohybem dokážou soupeře doslova znehybnět. V minulé sezóně se Tomáš stal nejlépe bodujícím hráčem celého mužstva, když si připsal 57 bodů za 22 gólů a 35 nahrávek. V play off Habs padli po sedmi zápasové bitvě s pozdějším mistrem z Bostonu. Když Montreal vypadl hned v prvním kole, dostal Plekanec pozvánku na již probíhající Šampionát v ledním hokeji. Na letošním Mistrovství světa na Slovensku patřil k hlavním tahounům týmu, po boku Jaromíra Jágra si připsal v 8 zápasech 6 branek a 4 asistence. Čerstvý ženáč, kterému ještě nebylo 30, má na dalších pár roků neochvějnou pozici v národním týmu.

2. Martin Hanzal (Phoenix Coyotes)

Patří k těm, o nichž se příliš nemluví. Nepatří mezi hvězdy, které trhají rekordy v bodových statistikách. Od toho jsou u Coyotes jiní hráči. Martin Hanzal, pravidelně nastupuje ve druhé formaci, občas naskočí i po boku místního kapitána Doana. Jeho obrovská pracovitost a zodpovědnost mu vysloužila pozici prvního centra na oslabení. Nejinak hraje i při hře 5 na 5, kdy je zpravidla nasazován na elitní formace soupeřů, těm se snaží situaci co nejvíce zkomplikovat. Hanzal patří k těm nejmladším zástupcům z České republiky, avšak už odehrál 4 sezóny. Ve Phoenixu hraje s dalšími třemi Čechy, Michalem Rozsívalem, Rostislavem Kleslou a spoluhráčem z útoku Radimem Vrbatou. Na ledě v průměru tráví ze všech útočníků nejvíce času (21 minut), ani klubová ikona Shane Doan netráví na ledě takové množství minut. Velkou novinkou je, že se stal asistentem kapitána.

3. Martin Erat (Nashville Predators)

Další tajemná tvář ofenzivy svého týmu. Je nad slunce jasné, že ve výborně bránícím týmu, jakým Nashville Predators beze sporu je, se na ledě objevuje poměrně často. Oproti Hanzalovi nepatří k hráčům na oslabení nebo dokonce na bránění nejsilnějších formací, staví se na pravé křídlo prvního útoku, soupeřům dokáže nasázet spoustu důležitých branek, v uplynulém ročníku si zapsal 50 bodů za 17 branek a 33 asistencí. V týmu Predátorů nastupuje v prvním útoku s výbornými hráči, jakými jsou Colin Wilson a David Legwand. Zda Erat opět zvedne laťku o něco výš a pomůže Nashvillu probojovat se dál v play off je otázkou. Rozhodně na to má. Zajímavostí je, že nikdy neměnil klubovou příslušnost v NHL, vždy zůstal věrný „svým“ Predátorům.

MLADÉ NADĚJE ČESKÉHO HOKEJE

1. David Krejčí (Boston Bruins)

V současnosti je čerstvý šampión z NHL zraněný. V uplynulých měsících se stal také prvním centrem Bostonu. Zisk této pozice mu ulehčili dva hráči, Marc Savard je dlouhodobě zraněný kvůli otřesu mozku a Brad Marchand neprokazoval dostatečnou výkonnost jako Krejčí. Davidova pozice zaručuje i dostatečný bodový průměr, na křídlech ho podporují další mladíci Nathan Horton a Milan Lucic. Ve spolupráci s těma dvěma dotáhl Bruins na 4. pozici a ve finále play off udolali Vancouver, a získali slavný Stanley Cup. Velkým překvapením bylo působení Krejčího v průběhu play off, v konečném zúčtování měl 13 branek a na dalších 12 nahrál. Třináct gólů dal také v základní části, ale na tento výsledek potřeboval mnohem více zápasů, proto takové překvapení ve vypjatých vyřazovacích bojích. S 25 body v play off překonal i svůj vzor, českou legendu Jaromíra Jágra. Mnozí odborníci mezi těmito dvěma hráči hledají nejrůznější spojení.

2. Jakub Voráček (Philadelphia Flyers)

Jaromír Jágr ovlivnil i vývoj dalšího mladíka, tím je Jakub Voráček. Voráček má oproti Krejčímu mnohem více podobností se slavnou „68“. Také hraje pravé křídlo, v létě se stejně jako Jágr dostal do Philadelphie Flyers, potkal se s ním i na Mistrovství světa, je rodákem kladenského hokeje. Navíc stejně jako Džegr (když začínal v NHL, ještě v dresu Pittsbugh Penguins) nosí dlouhé vlasy. Voráček nastupuje vedle Danny Brierea a Waynea Simmondse. To je poměrně zajímavá kombinace zkušeného centra a mladých křídel. Voráček je velký ofenzivní talent, což prokazoval už v Columbusu, kdy nastupoval v jedné formaci s ikonou klubu jmenující se Rick Nash. Voráček v uplynulé sezóně zaznamenal x bodů za y branek a z nahrávek. Letos má při trénincích velkou možnost naučit se něco málo z kousků Jaromíra Jágra, pokud si vezme i něco z Jágrova přístupu k hokeji, bude jeho hvězda stoupat ještě výš.

3. Michael Frolík (Chicago Blackhawks)

Poslední z trojice mladých hvězd se v minulé sezóně stěhoval do Chicaga, kde bude letos hrát s Rostislavem Oleszem nebo Slovákem Marianem Hossou Do československé kolonie u Blackhawks měl patřit i český gólman Alexander Salák, ten ale v boji o post brankářské dvojky podlehl Rayi Emerymu. Frolík patří k mnoha, kteří začínali v kladenském dresu, podobně jako Voráček hraje svou roli na pravém křídle. Ovšem po přestupu k Indiánům se ho snažili přesunout na post centra, který v tomto týmu není ideálně vyřešen. Nastupoval po boku ostříleného Slováka, který si 3 roky po sobě zahrál finále Stanley Cupu, v té době na sebe dvakrát stáli Penguins a Red Wings, pokaždé stál na špatné straně, když Detroit vyhrál nejslavnější trofej, oblékal dres s Tučňákem, následující rok dres změnil, nenásledovalo to samé. Až v dresu Chicaga se dočkal trofeje Lorda Stanleyho. Od té doby dres nezměnil a patří k útočným hvězdám. Frolík letos zářil i na Mistrovství světa, sice nastupoval až ve třetí formaci, ale svými výkony si vysloužil velký respekt, ba co víc, prokázal, že už je zcela připraven hrát klíčovou roli v jakémkoliv týmu.

ZLATÍ OBRÁNCI

1. Jan Hejda (Colorado Avalanche)

Jan Hejda byl draftován poměrně pozdě, až v jeho 25 letech. Do té doby hrál českou extraligu a později ruskou superligu (dnes již KHL). V roce 2003 jej draftovalo Buffalo Sabres, přesto se v NHL poprvé objevil v dresu Edmontonu Oilers. Ročník 2006/2007 odstartoval už v dresu Columbusu Blue Jackets, s nímž byl čtyři roky spojen. V létě se přestěhoval po Skalisté hory do Colorada Avalanche. Zde nastupuje v prvním obranném páru vedle jedničky draftu 2006, Erika Johnsona, proto je jasné, že vedle něj bude plnit spíše defenzivní úkoly, zatímco mladý talent bude mohutně podporovat útok. Hejda má ve své sbírce medaili ze „Zlaté Vídně“ 2005, a rád by svými výkony pomohl nově přebudovanému Coloradu do play off.

2. Michal Rozsíval (Phoenix Coyotes)

Obránce Phoenixu je stejně starý jako Hejda, ale byl draftován v roce 1996. Rozsíval patří mezi hlavní zbraně na přesilové hry, má výborné čtení hry a s pukem je k nezadržení. Je týmovým hráčem s přesnou přihrávkou. Jeho velkou slabinou je defenziva, bruslení nemá na příliš vysoké úrovni a v obraně často chybuje. Přes své nedostatky patří k velice zkušeným obráncům. Michal Rozsíval je momentálně zraněný, ale až se zotaví, měl by hrát v obranném páru spolu s dalším Čechem Rostislavem Kleslou. Rozsíval má také zlatou medaili, ale z Německa 2009/2010, kde patřil k tahounům. Po odchodu Ilyi Bryzgalova by měl daleko zlepšit svoji defenzivu, protože to budou Kojoti při slabých brankářích potřebovat nejvíce.

3. Pavel Kubina (Tampa Bay Lightning)

Kubina je mnohaletou oporou Tampy Bay Ligtning, od svého draftu zde odehrál 8 sezón, poté si odehrál 3 v Torontu Maple Leafs a jednu v Atlantě Thrashers, aby se opět vrátil do „své“ Tampy Bay. Patří k ofenzivním obráncům s výbornou a tvrdou střelou, před níž brankáři raději uhýbají. Je poměrně vysoký a nebojí se hrát důrazně. Jeho největší slabinou je horší bruslení, takže hrozí, že by nestíhal rychlé útočníky. Letos nastoupí ve druhém obranném páru vedle Marc-Andre Bergerona. Jeho nejlepším kariérním výkonem je 40 bodů za sezónu. Zda se mu to podaří minimálně zopakovat je velkým otazníkem. Velkou zajímavostí je, že jeho tchánem je vynikající československý útočník František Černík. Mimojiné také vyhrál Mistrovství světa, a to dokonce třikrát (1999, 2001 a 2005). Na MS 1999 dokonce patřil do All Star Týmu a stal se nejlepším obráncem šampionátu.

Předchozí díly:

Letem, hokejovým světem aneb Česká kolonie v NHL - 1. díl