St. Louis Blues patří mezi týmy, které si za poslední sezóny vybudovaly v Centrální divizi a i v celé Západní konferenci pověst mužstva, na které je radno si dávat pozor. V uplynulém ročníku 2015/16 tuto pověst jenom potvrdili, a přestože nasbírali nejmenší počet bodů od zkráceného ročníku 2012/13, tak paradoxně došli nejdál od roku 2001, kdy rovněž skončili ve finále Západní konference. V něm totiž prohráli celkem jednoduše pozdějším neúspěšným šampiónům ze San Jose, ale předtím dokázala parta dnes již bývalého kapitána Davida Backese vyřadit dva hlavní rivaly z divize - tehdy obhájce trofeje ze Chicaga a vítěze konference z Dallasu. Dokážou svěřenci kouče Kena Hitchcocka na nedávné výkony navázat?

#	TEAM	GP	W	L	OTL	PTS	GF:GA	OT	SO	U/O	HOME	ROAD
3.	St. Louis Blues	82	49	24	9	107	224:201	13-9	5-4	50-32	24-13-4	25-11-5

St. Louis obsadilo se 107 body v Západní konferenci třetí místo, přestože na tom bylo, co se týče bodů, nejlepší za prvním Dallasem, na který ztráceli pouhé dva body. Blues inkasovali v základní části 201 gólů, na chlup přesně jako v předchozím ročníku, ale zato jich o celých 24 méně vstřelili. St. Louis se dařilo i ve speciálních formacích, v úspěšnosti početních výhod obsadili s hodnotou 21.5 % šesté místo, v oslabení na tom byli ještě lépe, 85.1 % ubráněných početních nevýhod jim vyneslo krásné třetí místo.

Do vyřazovacích bojů postoupili svěřenci trenéra Hitchcocka z druhého místa Centrální divize, a tak se střetli se třetím mužstvem téže divize. Což se jim příliš nevyplatilo, protože právě tu pozici obsadili v tu dobu stále ještě obhajující Blackhawks. První duel dospěl za bezgólového stavu až do prodloužení, v němž v desáté minutě rozhodl po odrazu nahozením z ostrého úhlu kapitán Backes. Chicago ale zvládlo ve druhém duelu vyrovnat. Blues ovšem v následujících dvou střetnutích na ledě United Center zvítězili 3:2 a 4:3 a dostali se do vedení 3:1 na zápasy. Jestřábi se ale tak snadno nevzdali a díky brance Patricka Kanea ze čtvrté minuty druhého prodloužení a vítězství 6:3 na domácím ledě se opět do série vrátili a vyrovnali stav na 3:3. V rozhodujícím klíčovém sedmém zápase se hráči St. Louis dostali do vedení 2:0, ale Chicago dokázalo ještě do začátku druhé třetiny vyrovnat. Byli to však nakonec domácí, jimž se podařilo vsítit rozdílovou trefu, když v deváté minutě závěrečné dvacetiminutovky rozhodl bývalý útočník Hawks Troy Brouwer.

Ve druhém kole se Blues potkali s vítězem konference Dallasem. Ten potvrdil svoje síly už v úvodním duelu série, na výhře 2:1 se gólem a asistencí výrazně podílel český útočník Radek Faksa. Ve druhém střetnutí vedli Blues už 3:1, ale přestože Stars dokázali vyrovnat, vítězství nakonec nezískali, v prodloužení opět rozhodl o triumfu hostů Backes. Ve třetím střetnutí Blues na domácím ledě dominovali a zvítězili 6:1, Dallas však odpověděl a ve čtvrtém utkání zásluhou Codyho Eakina srovnal stav série v prodloužení. St. Louis se znovu dostalo do vedení po pátém utkání, ale texaské Hvězdy rovněž ovládly venkovní duel a znovu bylo srovnáno. A Blues znovu čekalo sedmé utkání. A znovu jej dokázali ovládnout. Tentokrát mnohem výrazněji než to proti Chicagu, když domácí Dallas doslova roznesli na kopytech a podruhé v sérii vyhráli tenisovým poměrem 6:1.

Poprvé od roku 2001 tak dokázal tým, který nikdy ve své historii nepozvedl nad hlavu Stanley Cup, postoupit do finále konference. V něm narazil na trochu nečekaného soupeře - hokejisty San Jose. Ti si cestu do finále proklestili přes své rivaly z Los Angeles a překvapení z Nashvillu, jenž vzdoroval také do sedmého utkání. Blues vstoupili do série nadějně, střelecky sice nebyli aktivnější, ale Sharks zdolali 2:1. Žraloci odpověděli na úvodní prohru nejlepším možným způsobem a také díky dvěma nulám Martina Jonese otočili po výhrách 4:0 a 3:0 otočili stav série. Blues se ale nemínili poddat a na dvě vítězství odpověděli jasným nástupem do čtvrtého zápasu, v němž udrželi vedení 4:0 a nakonec vyhráli 6:3. Stejným poměrem, opět ve prospěch hostů, však skončilo i páté střetnutí, San Jose dotáhl za důležitým vítězstvím zejména kapitán Joe Pavelski. Postup pak v šestém utkání v SAP Center dokonal dvěma zásahy Joel Ward a třemi body Logan Couture, a zajistili tak kalifornskému mužstvu první postup do finále Stanley Cupu v historii. To Blues opět na vysněnou finálovou účast nedosáhli, chyběly jim dvě výhry.

Pojďme se ještě v krátkosti zastavit u nejproduktivnějších hráčů týmu. V základní části se mezi ně řadil se 74 body ruský útočník Vladimir Tarasenko, se 40 brankami také nejlepší střelec Blues, jenž měl před druhým Alexanderem Steenem obrovský 22 bodový náskok. Blues sice neměli mezi úplnou špičkou bodování tolik hráčů, ale zato měli spoustu hráčů okolo 30 až 40 bodů. Mezi ně se se ziskem 49 bodů (10+39) řadí také nejlepší nahrávač Paul Stastny, kapitán Backes (21+24), obránce Kevin Shattenkirk (14+30), křídelník Troy Brouwer (18+21), mladý forvard Robby Fabbri (18+19), kanadský zadák Alex Pietrangelo (7+30), finský centr Jori Lehtera (9+25) a třiadvacetiletý kanadský bek Colton Parayko (9+24).

I o jízdu do finále konference se podělila hned hrstka hráčů. S 15 bodovými zápisy je vedli Tarasenko (9+6) a Fabbri (4+11), vidět byli také 14 bodoví Backes (7+7) a Jaden Schwartz (4+10), o bod méně zapsali do statistik Brouwer (8+5) a Stastny (3+10), 10 nebo více bodů pak měli Shattenkirk (2+9), Steen (4+6) a Pietrangelo (2+8).

O místo v brankovišti se během základní části podělili šestadvacetiletý Kanaďan Jake Allen (26-15-3), jenž se objevil ve 47 utkáních. 42 startů zaznamenal jednatřicetiletý kanadský gólman Brian Elliott (23-8-6). Šest čistých kont si připsal Allen, autor 92% úspěšnosti zákroků a průměru inkasovaných branek 2.35 za zápas. O dvě nuly méně měl Elliott, jenž byl se 93% úspěšností zákroků a průměrem 2.07 obdržených gólů za střetnutí lepší než jeho kolega. Tři starty a 88 odchytaných minut zapsal Anders Nilsson, po 25 a 13 minutách nasbírali Phoenix Copley a Jordan Binnington.

PŘÍCHODY A ODCHODY:

Než se dostaneme k důležitým výměnám, příchodům a odchodům, tak se podíváme na některé méně podstatně a méně významné. Mezi ně se dá určitě řadit příchod třiadvacetiletého kanadského centra Zacka Phillipse z Bostonu, který přišel 4. března. Jako vždy, tak nyní přicházejí na řadu smlouvy pro nováčky. 28. března se na dvouleté nováčkovské smlouvě dohodl dvaadvacetiletý americký centr a bývalý hráč Michiganské univerzity Justin Selman. O dva dny později se na kontraktu shodně domluvili také centr Adam Musil, syn slavného československého obránce Františka Musila, hráče juniorského týmu Red Deer Rebels, který podepsal tříletý nováčkovský kontrakt, a dvaadvacetiletý americký útočník a bývalý hokejista Univerzity v Michiganu MacKenzie MacEachern, jehož nováčkovská smlouva má délku dva roky. 10. května se pak ke tříleté nováčkovské smlouvě upsal jednadvacetiletý finský gólman Ville Husso. 2. července pak podepsali Blues tříletou nováčkovskou smlouvu s Connerem Bleackleym. Stejně dlouhý závazek dostal k podpisu také 35. hráč letošního draftu a Jordan Kyrou.

Než se dostaneme k příchodům, podíváme se na odchody. Během draftu se generální manažer Doug Armstrong rozhodl vytrejdovat do Calgary výměnou za volbu ve druhém kole letošního draftu a třetím kole draftu 2018 (podmíněný výběr) gólmana Briana Elliotta. Kvalifikační nabídku nedostal a nechráněným volným hráčem se stal čtyřiadvacetiletý kanadský forvard Cody Beach.

Po otevření trhu s volnými hráči Blues docela výrazně nakupovali, ale zároveň museli některé hráče pustit pryč. Mezi největší ryby patřil bývalý kapitán David Backes, kterého nakonec získal Boston, s nímž se Backes dohodl na pětileté smlouvě. Čtyřletý kontrakt dostal od Calgary pracant Troy Brouwer, Detroit pak po necelých třech ročnících v St. Louis opustí čtyřiatřicetiletý veterán Steve Ott. Blues opustil i další gólman, Anders Nilsson, jehož novým působištěm bude Buffalo, kam byl výměnou za volbu v pátém kole draftu 2017 vyměněn. Minnesotu, respektive farmu v Iowě, pak posílí kapitán farmářského týmu Blues Chicago Wolves Patrick Cannone.

Jinak se ale událo více příchodů, a to výrazně. Mezi ty klíčové patří návrat útočníka Davida Perrona (dvouletá smlouva), který po odchodu ze St. Louis v roce 2013 vystřídal Edmonton, Pittsburgh a Anaheim, aby pak znovu zakotvil u Blues. Z Colorada přišel spíše farmářský útočník Andrew Agozzino, roli dvojky pak dostane bývalý brankář Nashvillu Carter Hutton (dva roky). Roční dvoucestné smlouvy postupně dostali devětadvacetiletý americký obránce Chris Butler, útočník Jacob Doty, kanadský obránce Brad Hunt (z Edmontonu), šestadvacetiletý farmářský centr Wade Megan (Florida), o dva roky mladší kanadský obránce Morgan Ellis (z Montrealu), pětadvacetiletý farmářský centr Alex Friesen (z Vancouveru) a čtyřiadvacetiletý křídelník Kenny Agostino. Totožný kontrakt pak dostal také pětadvacetiletý Kanaďan Landon Ferraro (z Bostonu).

Na zkoušku přišli útočník T.J. Galiardi (Malmö Redhawks - SHL), obránce Mike Weber (Washington), forvard Yan Stastny (Schwenninger Wild Wings - DEL), útočník Eric Nystrom (Nashville), forvard Chris Porter (Minnesota) a obránce Kevin Tansey (Missouri Mavericks - ECHL).

SEZÓNA 2016/17:

Blues by rádi zopakovali v příští sezóně loňský úspěch, ale cesta k němu bude vést veleobtížná. Mužstvo, jež v posledním ročníku vede Ken Hitchcock, bude v brankovišti spoléhat na šestadvacetiletého Jakea Allena, radit a připraven zaskočit ho bude Carter Hutton. Před nimi bude stát velmi schopná obrana, z níž nikdo podstatný neodešel, kromě známých tváří Shattenkirka, Pietrangela, mimochodem nového kapitána Blues, Bouwmeestera či Parayka se na ledě budou objevovat více také Joel Edmundson, Robert Bortuzzo, Carl Gunnarsson a Mike Weber. Útok jistými změnami prošel, základní pilíře ale budou stejné - Tarasenko, Steen, Lehtera, Schwartz, Stastny, Fabbri či Perron. Prostor dostanou také zkušený Švéd Patrik Berglund a český útočník Dmitrij Jaškin. Ve třetí či čtvrté formaci budou hrát Brodziak, Rattie, Pääjärvi a Ferraro, návrat Vladimíra Sobotky z Omsku se zatím bohužel nekoná. I bez něj ale bude mít St. Louis k dispozici silný kádr.

ZASLOUŽÍ SI POZORNOST:

Ani zde jsem se dlouho nemohl rozhodnout, koho do této rubriky vybrat. Nakonec jsem zvolil v moderním hokeji snad nejdůležitější postavu týmu - brankáře. Pokud se podíváte na soupisky posledních vítězů Stanley Cupu, vždy v nich najdete skvělé brankáře - Murrayho, Crawforda či Quicka. A tak právě ochránce svatyně by měl být klíčovým mužem i v St. Louis. Šestadvacetiletý Allen má za Blues odchytány dva plné ročníky, v nichž většinou podával velmi solidní výkony. Až tak solidní výkony, že si za ně vysloužil letos v červenci novou čtyřletou smlouvu. Právě na jeho výkonech budou stát a padat výkony mužstva a právě on má být tím, jenž přiveze do St. Louis tolik kýžený Stanleyův Pohár. Podaří se mu to?

TIP NA UMÍSTĚNÍ:

Otázku, která bude fanoušky Blues v příštím ročníku tížit asi nejvíce, jsme si už položili v úplném závěru posledního odstavce. St. Louis zcela jistě, při shodě okolností a trochu toho štěstí, má na to, aby celou ligu ovládlo, ale v cestě mu budou ještě několik let stát rivalové z Chicaga a Dallasu. I kdyby se Blues povedlo přes nástrahy divizních soubojů přejít do konferenčního finále, nic nemají jisté, protože na ně může dolehnout únava či jiné faktory. Blues budou bojovat o postup do konferenčního finále, ale nakonec to nezvládnou a skončí už ve druhém kole.