Ještě ani nezačala nová sezóna a už tu máme první kontroverzní hit, který se nechvalně zapíše do dějin NHL. V přípravném utkání na nový ročník mezi Los Angeles a Phoenixem museli po zásahu Jordana Nolana (L.A.Kings) odvézt Rostislava Kleslu (Phoenix Coyotes) z ledu na nosítkách. Jediný trest, který z toho vyplynul, obdržel bijec Paul Bissonnette, když opustil lavičku Coyotes, aby Nolana ztrestal pěstmi.

Šéf disciplinární komise NHL Brendan Shanahan video zkoumal a došel k závěru, že Nolan žádné pravidlo neporušil a zákrok byl naprosto legální. “Nolan nechal ruce dole a v momentu střetu měl obě nohy na ledě,“ řekl Shanahan.

Mnoho fanoušků Coyotes nyní jistě přemýšlí o tom, kam se poděla spravedlnost. Bissonnette byl suspendován na 10 zápasů a jak dlouho bude po otřesu mozku a poranění krční páteře mimo hru Klesla, zatím nikdo neví.

Ale co se s tím dá dělat?

Kdyby Nolan Kleslu nezastavil, ten by zůstal ve hře a možná by zrovna hned poté pomohl Coyotes skórovat. Ano, mladý a perspektivní útočník se jistě chce předvést, ale pokud jde o přípravné zápasy, měl by sundat nohu z plynu a minimalizovat tak riziko zranění na obou stranách.

Nedávno na toto téma promluvil odborník z nejpovolanějších, útočník San Jose Sharks Raffi Torres, který o hitech na hranici pravidel ví své. „Lidé sledují zápas z ochozů a nebo v sedě za klávesnicí počítače a vůbec si neuvědomují, jak je teď naše hra rychlá a tvrdá,“ sdělil Torres. “Pokud byste se s námi v létě dostali do posilovny, byli byste překvapení, jak silní a vypracovaní hráči dnes jsou. V posledních letech jsem si všiml, že hra se každým rokem zrychluje.“

Nyní si představte stokilového Nolana, který je ve 24 letech na vrcholu svých fyzických sil, jak se řítí na Kleslu, jenž se zrovna chystá přihrát a není připraven na náraz.

Pravděpodobně v budoucnu uvidíme takových hitů více. Jak začne základní část, je pravděpodobné, že několik soubojů skončí knokautem, ale nebylo by fér tvrdit, že v hokeji je dnes více násilí než v minulosti. Přesnější by bylo říct, že hokejové násilí mění formu. Podívejme se na potyčky hokejistů v éře „Originální šestky“. Tehdy se hráči před tím než shodili rukavice vzájemně osekávali hokejkami a to i po hlavách nechráněných přilbami. Zapojit se do potyčky ze střídačky bylo tenkrát běžné. V sedmdesátých letech byla NHL známá spíše díky rváčům z Broad Street ve Philadelphii, než díky hokejové nadvládě hráčů Montrealu Canadiens, takže mluvit o minulých časech v NHL jako o idyle bez násilí není možné.

Když jde na led velký a silný hráč, který v hokejovém umění příliš nevyniká, může si myslet, že jeho úkolem je ničit. My si naopak můžeme myslet, že mu k tomu dal pokyn někdo z týmu. Ale oficiálně na zvukový záznam nebo kameru to nikdy nikdo nepřizná.

„Nejdu na led proto, abych poslal někoho ze hřiště na nosítkách,“ řekl Torres. „Tohle není podstata mé hry a nikdy nebude. Ale vždy budu hrát na hraně, abych co nejvíce pomohl týmu.“

Kombinace hokejových dovedností a rychl tvrdé hry je to, co dělá hokej tak vzrušující hrou. Na druhou stranu musíme do této rovnice dosadit velkou dávku nebezpečí. Citlivý divák musí zřejmě učinit Faustovo rozhodnutí, když si kupuje lístek, nebo zapíná televizi. Ovšem to, co dělají a podstupují hráči na ledě, je jejich volba a to se nezmění.