Závod nováčků o Calder Trophy je každý rok strhující podívanou, která zvedá hokejové fanoušky ze sedaček. Vítězem pak může být někdo, kdo se stane později legendou ligové historie, nebo někdo, kdo hned v další sezóně vyhoří a na vrchol se už nevrátí. Všechny týmy mají u sebe nějakého toho nováčka. Ať už naskočí nováček do NHL hned z draftu, nebo si po výběru nováčků ještě odbude několik sezón v juniorských či univerzitních ligách, vždy je před ním velká výzva. Představme si proto v novém týdenním seriálu nováčky ze všech týmů v letošní sezóně.

Tentokrát zamiřme do kanadského hlavního města, Ottawy, které v NHL reprezentují přestavovaní Senátoři. Svým způsobem zkušený Colin Greening patří mezi největší překvapení ottawského kádru a možná dosáhne v této sezoně na čtyřicet bodů. Přitom rodák z přístavního města St. John's na Newfoundlandu zvolil při pouti na hokejový vrchol nepříliš obvyklou cestu. V sedmnácti letech dokončil svou dorosteneckou kariéru a s tím, že ho žádný klub QMJHL, pod kterou Newfoundland spadá, nechtěl, odešel na střední školu Upper Canada College do Toronta, na které studoval před sto lety samotný Conn Smythe.

V té době tušil, že až odmaturuje, možná se ještě na pár let ohřeje v kanadské univerzitní lize, a pak s hokejem skončí a bude se věnovat něčemu jinému. Za svůj středoškolský tým však Greening zářil, když se hned v první sezóně stal tahounem svého týmu. Jelikož mu na konci sezony bylo osmnáct, někteří jeho vrstevníci se těšili na draft, on ale s ničím nepočítal. A také si ho žádný tým nevybral. Další rok ale předvedl podobné výkony, přestože ztratil část sezony kvůli zranění, a už si mnul ruce, že minimálně angažmá na univerzitě má zajištěné. Jenže v sedmém kole draftu v Ottawě si ho vybral právě pořádající tým, který mu dal přednost třeba před Patricem Hornqvistem nebo Kylem Cumiskeym. Greening se tak stal vzácným příkladem hráče, který byl draftován při angažmá na kanadské střední škole.

Žádný z týmů tří velkých juniorských lig si ho ani po tomto malém zázraku nevybral, a tak odešel Colin na západ, do ostrovního Nanaima v British Columbia Hockey League. Ta patří mezi nejlepší nižší juniorské ligy, přesto si tam vybojoval pozici jednoho z vůdců svého týmu. Je také důležité poznamenat, že před odchodem do Britské Kolumbie se už upsal týmu Cornellovy univerzity v NCAA, a do BCHL zamířil právě proto, že nižší juniorské ligy slouží jako příprava pro americké univerzity. Vydal se tedy ve šlépějích Raymonda Sawady, Ryana O'Byrna a Byrona Bitze, kteří také z Nanaima odletěli na Cornell.

Na Cornellu, který sídlí v Ithace, uprostřed amerického státu New York, se Greeningovi dařilo od prvního ročníku. Ve své druhé sezóně navíc dokázal, že patří mezi skvělé hokejisty, a ještě zvedl své tempo. Za to byl zvolen kapitánem, počemž sice už svá bodová maxima nepřekonal, přesto se mu podařilo dovézt svůj tým k vítězství v divizi ECAC. V regionálním semifinále v Albany je ale vyřadila univerzita New Hampshire, která ale sama přes další kolo neprošla.

Přesto mu vydařená seniorská sezóna vynesla místo ve farmářském týmu Sens, v Binghamtonu. Tam se usadil zkušeně a figuroval v nejproduktivnější formaci týmu s Coreym Lockem a Bobbym Butlerem. Poté se dostal do prvního týmu Senators, kde překvapil třinácti body ve čtyřiadvaceti utkáních. Na play-off se vrátil do Binghamtonu, který leží pouhou hodinu od Cornellovy univerzity, a skvěle odehranou defenzivní rolí pomohl svému týmu k zisku Calder Cupu.

Greening patří k dobrým útočníkům, kteří jsou rychlí, mají tvrdou střelu a poradí si i v soubojích u hrazení, potřebuje ale zapracovat na hře s pukem ve vysoké rychlosti a na přihrávání. Také rád cloní před brankářem soupeře, při čemž také využívá svou velikost. V budoucnosti by měl zůstat hráčem do checking line, do té třetí obranné lajny, která se stará o oslabení a defenzivní úkoly.